reprovier

LvP

s. m.

a. 'reproche, blâme'

b. 'parole amère'

c. 'proverbe, sentence'

Rn 4:653a [reprovier, reproier s. v. reprochier ]; Lv 7:253a [reprovier, reproier]

FEW 10:277a, 10:277b [ʀᴇᴘʀᴏʙᴀʀᴇ].