desconortat

adj.

'scoraggiato, sconfortato, verzweifelt, ohne Trost'

L: ÉvNicC 1040; ÉvNicC 1421; ÉvNicC 1738; ÉvNic3T 122b,26; LegAurT 184,26

FEW 2:853a [ᴄᴏʜᴏʀᴛᴀʀɪ].